CENA ELEKTŘINY

Cena elektřiny za kWh

Aktuální rozsahy ceny za kilowatthodinu v ČR a rozbor toho, co všechno je v té jedné cifře na faktuře zahrnuté.

Cena elektřiny za kilowatthodinu (kWh) je nejčastější údaj, podle kterého domácnosti porovnávají nabídky dodavatelů a odhadují svou faktury. Zdánlivě jednoduché číslo v sobě ale skrývá několik různých pohledů na cenu: cena z ceníku (silová složka bez distribuce a bez DPH) je jedna věc, konečná cena za kWh (včetně distribuce, regulovaných poplatků a DPH) je věc druhá — a rozdíl mezi nimi bývá 60 – 120 %. Pokud jednou cestou srovnáváte „levnou" a „drahou" nabídku a nevíte, který údaj v ruce držíte, srovnání nemá vypovídací hodnotu.

Na této stránce rozebíráme, kolik stojí kWh elektřiny pro českou domácnost, jak se skládá, v čem se liší u různých sazeb, proč ji uvádíme jako rozsah, a jak se cena promítá do ročních nákladů na třech modelových domácnostech. Kontext celé ceny (včetně měsíčních paušálů a regulovaných složek) najdete v hubu cena elektřiny.

Aktuální rozsah ceny za kWh v ČR

Pro běžnou domácnost se v současnosti na českém trhu pohybuje konečná cena za kilowatthodinu (silová složka + distribuce + regulované poplatky + daň z elektřiny + DPH 21 %) v následujících orientačních rozsazích:

Silová složka (to, co si účtuje dodavatel, bez distribuce a bez DPH) se v ceníku pohybuje zhruba v rozsahu 1,80 – 3,20 Kč/kWh. Zbytek do konečné ceny tvoří regulovaná část a DPH. Pokud vám dodavatel nabízí „cenu silové elektřiny 2,40 Kč/kWh", ve výsledku tedy na faktuře uvidíte něco mezi 4,20 a 6,00 Kč/kWh — podle distribučního území, jističe a výše POZE. Rozbor všech složek najdete ve stránce o struktuře ceny elektřiny.

Co přesně je v ceně za kWh

Konečná cena za kilowatthodinu, tak jak ji přečtete z podrobného rozpisu faktury, se skládá z těchto položek přepočtených na jednu spotřebovanou kWh:

  1. Silová elektřina (neregulovaná) — samotná kWh nakoupená dodavatelem na velkoobchodním trhu.
  2. Obchodní marže a režie dodavatele (neregulovaná) — část silové ceny v ceníku.
  3. Poplatek za distribuci za kWh (regulováno ERÚ) — doprava elektřiny sítěmi ČEZ Distribuce / EG.D / PRE.
  4. Systémové služby ČEPS (regulováno) — udržování stability přenosové soustavy.
  5. Poplatek pro OTE (regulováno) — činnost operátora trhu s elektřinou.
  6. POZE za kWh (regulováno) — podpora obnovitelných zdrojů (alternativně jako paušál podle jističe).
  7. Daň z elektřiny (zákonná) — ekologická spotřební daň za MWh.
  8. DPH 21 % — aplikuje se na součet všech předchozích položek.

Prvních dvou položek (silová složka s marží dodavatele) je obvykle 40 – 55 % konečné ceny. Regulovaná část (distribuce, systémové služby, OTE, POZE) tvoří dalších 25 – 40 %. Daň z elektřiny a DPH doplňují zbytek. Konkrétní poměr se mění podle okamžitého stavu burzovní ceny silové elektřiny — čím vyšší silová cena, tím větší podíl neregulované části.

Rozdíly v ceně za kWh podle sazby

Samotná silová kWh u téhož dodavatele je shodná napříč všemi sazbami — cenu určuje dodavatel v ceníku jedním číslem pro jednotarif a dvěma (VT, NT) pro dvoutarif. Rozdíly v konečné ceně mezi sazbami přinášejí:

Praktický důsledek: u domácnosti s vysokou spotřebou a velkou flexibilitou v NT vychází průměrná cena za kWh výrazně nižší než u domácnosti s nízkou spotřebou na jednotarifu. Dvoutarif s vysokým NT podílem umí průměrnou cenu srazit až o 25 – 35 % oproti D02d — ale teprve tehdy, když spotřeba v NT opravdu je. Rozbor volby sazby nabízí pilíř sazby elektřiny.

Rozdíly v ceně podle dodavatele

Na českém trhu působí zhruba 50 dodavatelů elektřiny pro domácnosti. Silovou složku nabízejí v různé hladině a na různou dobu fixace. Orientačně se dodavatelé rozdělují do tří skupin:

Rozdíly mezi nejlevnější a nejdražší tržní nabídkou v jednom segmentu mohou pro 2 000kWh spotřebu dělat 2 000 – 4 000 Kč ročně, u 8 000kWh domácnosti pak 8 000 – 15 000 Kč ročně. Konkrétní porovnání aktuálních nabídek umožňuje srovnání dodavatelů elektřiny nebo individuální nabídka přes formulář srovnávače.

Proč uvádíme rozsah a ne jednu pevnou cenu

Cena silové elektřiny je tržní veličina, která se mění denně podle burzovní ceny a podle toho, kdy konkrétní dodavatel nákup zafixoval. Dodavatel, který silovou složku nakoupil v období klidného trhu, může pro fixované produkty nabízet cenu i výrazně nižší než konkurent, který nakupoval v období vysokých cen. Po ukončení fixace se ceny „vyrovnávají" — a rozptyl mezi nejlevnější a nejdražší nabídkou se na trhu průběžně mění.

Druhým důvodem rozsahu je regulovaná část, která se mírně liší mezi třemi distribučními územími. Domácnost v Praze u PRE Distribuce, v Brně u EG.D a v Ostravě u ČEZ Distribuce zaplatí při identické silové ceně za kWh trochu jinou konečnou cenu. Rozsahy v tabulkách proto reflektují jak tržní rozptyl silové složky, tak regionální rozptyl distribuční složky. Detaily distribuce rozebírá článek o distribučních poplatcích.

Pokud chcete pevnou cenu pro vaše konkrétní odběrné místo, využijte kalkulačku elektřiny — dostanete orientační rozsah platný pro vaši sazbu, jistič a distribuční území při aktuálních cenách na trhu. Pro konkrétní závaznou nabídku kontaktujte přímo dodavatele, se kterým chcete smlouvu uzavřít.

Jak cena kWh ovlivňuje roční náklady

Pro představu, jak se rozdíly v ceně za kWh promítnou do ročních nákladů, projděme tři modelové domácnosti. Pro přehlednost použijeme pro silovou složku jednotnou konečnou cenu v hlavní cenové úrovni a zanedbáme měsíční paušál (ten řeší samostatná stránka).

1. Byt 70 m², 2 dospělí, ohřev vody plynový kotel — D02d, 2 000 kWh/rok: při ceně 5,00 Kč/kWh vychází silová + distribuční část 10 000 Kč ročně, při ceně 6,00 Kč/kWh již 12 000 Kč. Rozdíl 2 000 Kč ročně mezi středně dobrou a mírně horší nabídkou.

2. RD 140 m², 4 osoby, bojler 200 l — D25d, 4 500 kWh/rok, 50 % v NT: při VT 5,50 Kč a NT 3,70 Kč vychází silová + distribuční část 20 700 Kč ročně; při VT 6,70 Kč a NT 4,40 Kč vychází 24 900 Kč. Rozdíl 4 200 Kč ročně.

3. RD 160 m², 4 osoby, tepelné čerpadlo vzduch-voda — D56d, 9 000 kWh/rok, 80 % v NT: při VT 5,50 Kč a NT 3,30 Kč vychází 33 600 Kč ročně; při VT 6,80 Kč a NT 4,20 Kč vychází 42 500 Kč. Rozdíl 8 900 Kč ročně.

Vzorec je jasný: čím vyšší spotřeba, tím větší absolutní dopad i malého procentuálního rozdílu v ceně za kWh. U velkých domácností s tepelným čerpadlem nebo elektrickým vytápěním se vyplatí ceník pečlivě porovnávat jednou ročně. U bytů v paneláku s plynovým topením stačí srovnání jednou za 2 – 3 roky. Strategii optimalizace rozebírá stránka jak ušetřit za elektřinu.

Jak ověřit, jakou cenu za kWh platíte

Konečnou cenu za kWh si lze snadno spočítat z faktury. Vezměte celkovou částku za odebranou elektřinu včetně DPH (tedy silovou složku, distribuci, POZE, daň z elektřiny, DPH — ne měsíční paušály) a vydělte ji odebraným počtem kWh. Výsledkem je vaše průměrná konečná cena za kWh. Srovnejte ji s rozsahy v tabulce výše — pokud jste u horní hranice, pravděpodobně máte prostor pro úsporu přes změnu dodavatele nebo přes retenční nabídku stávajícího dodavatele.

Pozor na kalendářní období: pokud faktura zahrnuje přechod mezi dvěma různými ceníky (změna ceny uprostřed zúčtovacího období), výpočet zkreslí. Pro přesné porovnání použijte měsíční spotřebu a ceník platný v příslušném měsíci, nebo srovnejte jen období s jednou platnou cenou.

Spočítat vlastní cenu za kWh

Kalkulačka elektřiny spočítá orientační cenu za kWh pro vaši sazbu, jistič a distribuční území — včetně všech regulovaných složek a DPH. Porovnejte s vaší fakturou a zjistěte, kde na trhu stojíte.

Spočítat cenu za kWh Získat nabídku dodavatele

Vliv ročního období na cenu za kWh

Cena za kilowatthodinu u fixačního produktu v průběhu roku nekolísá — dodavatel nakoupil silovou složku dopředu a po celou dobu fixace účtuje jednu stejnou cenu. Měsíční průměr vaší faktury přesto bude v zimě vypadat jinak než v létě, protože v topné sezóně spotřebujete několikanásobně víc kWh. U spotového produktu naopak cena samotné kWh sezónně kolísá výrazně: v zimních pracovních dnech ve špičkách (ráno 7–9 h, večer 17–20 h) atakuje hodnoty, které několikrát převyšují letní noční cenu. Průměrná roční cena za kWh u spotového zákazníka proto silně závisí na tom, kdy spotřebovává — ne jen kolik.

Cena kWh a daňové změny

Do ceny za kWh se průběžně promítají legislativní úpravy: změny sazby DPH, novelizace zákona o spotřebních daních (výše daně z elektřiny za MWh), změny zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie (mechanismus výběru POZE). Každá taková úprava změní konečnou cenu kWh plošně pro všechny domácnosti ve stejném distribučním území — bez ohledu na to, u kterého dodavatele má zákazník uzavřenou smlouvu. Proto občas nastane situace, že cena na faktuře vyroste, aniž by dodavatel zdražil silovou složku. Sledovat takové změny v předstihu má smysl u domácností s velkou spotřebou; u běžného bytu jde o stokorunový rozdíl ročně.

Související pilíře a navazující stránky