Jak se tvoří cena elektřiny na burze

Cena silové elektřiny, kterou dodavatel fakturuje domácnosti, se nerodí v kanceláři manažera dodavatele, ale na velkoobchodním trhu. Trh funguje ve dvou hlavních formátech: spotovém denním a vnitrodenním trhu, kde se obchoduje elektřina s dodávkou v nejbližších hodinách, a forwardovém trhu, kde se prodává elektřina s dodávkou za týdny, měsíce nebo roky dopředu. Z obou formátů si dodavatelé skládají portfolia, která pak prodávají domácnostem v podobě fixačních nebo spotových produktů.

Tato stránka vysvětluje mechaniku českého a evropského velkoobchodního trhu, principy tvorby ceny v modelu merit order, roli obnovitelných zdrojů a to, jak se spot cena propisuje do faktury běžné domácnosti. Širší kontext ceny najdete v hubu cena elektřiny.

OTE — český denní trh s elektřinou

OTE — Operátor trhu s elektřinou je státní akciová společnost, která provozuje český denní (DT) a vnitrodenní (IT) trh s elektřinou. Denní trh je aukce, ve které se stanovuje cena elektřiny pro každou hodinu následujícího dne. Den před dodávkou (typicky do 12:00) všichni obchodníci — výrobci (elektrárny) na prodejní straně, dodavatelé a velcí odběratelé na nákupní straně — podají své nabídky (prodat X MW za cenu Y) a poptávky (koupit X MW za cenu Y). Algoritmus trhu spáruje nabídky a poptávky a pro každou z 24 hodin následujícího dne stanoví clearingovou cenu, která platí pro všechny uzavřené obchody v té hodině.

Vnitrodenní trh slouží k dorovnání. Pokud se během dne změní předpovědi (větru, slunce, poptávky), mohou účastníci doobchodovat elektřinu ještě v krátkodobém horizontu — až hodinu před dodávkou. Vnitrodenní ceny reagují na krátkodobé výkyvy a jsou obvykle volatilnější než denní.

OTE dále provozuje vyrovnávací trh (pro dorovnání reálných odchylek od obchodní pozice), registr záruk původu (certifikace zelené elektřiny) a administruje výběr POZE. Publikuje veřejně statistiky trhu na ote-cr.cz.

Mezinárodní provázanost: EPEX, EEX, ENTSO-E

Český trh není izolovaný. Díky mechanismu market coupling jsou české, německé, rakouské, polské, maďarské, slovenské a další evropské trhy propojeny — přeshraniční kapacita přenosové soustavy se automaticky využívá pro vyrovnání rozdílů v cenách mezi zeměmi. Když je v Německu hodně větru a spot cena padá, proudí levná elektřina do ČR a stahuje i naši cenu dolů. Když je naopak v ČR přebytek jaderné výroby, vyváží se elektřina do okolních zemí.

Hlavní evropské platformy:

• EPEX SPOT — paneuropská spotová burza s pobočkami v Paříži, Vídni, Bernu, Lipsku, Londýně.
• EEX (European Energy Exchange) — velká burza v Lipsku s obchodováním forwardových kontraktů pro řadu zemí včetně ČR.
• PXE (Power Exchange Central Europe) — pražská burza pro forwardové kontrakty v regionu střední Evropy (CZ, SK, HU, PL, RO).
• ENTSO-E — evropská asociace provozovatelů přenosových soustav, koordinuje provoz evropské sítě, publikuje statistiky toků a kapacit.

Pro domácnost to má praktický důsledek: cena kWh v ČR je v podstatě regionální cenou evropského trhu. Není možné, aby český dodavatel dlouhodobě prodával výrazně levněji, než je tržní benchmark — ani aby prodával výrazně dráž, protože konkurence by ho z trhu vytlačila. Globální vývoj evropských cen plynu, uhlí a povolenek CO₂ se promítá do českých faktur s minimálním zpožděním.

Princip merit order

Merit order (pořadí zdrojů podle mezních nákladů) je nejdůležitější koncept, který vysvětluje, proč dnes cena za kWh vůbec má hodnotu, kterou má. Princip: všechny elektrárny v Evropě mají různé mezní náklady na výrobu jedné kWh. Nejlevnější jsou obnovitelné zdroje (fotovoltaika, vítr, vodní) — při provozu mají mezní náklad blízký nule, protože palivo je zdarma. Střední pásmo tvoří jaderné elektrárny a uhelné elektrárny s nízkonákladovým palivem. Nejdražší jsou plynové paroplynové elektrárny, které spalují drahý zemní plyn a zaplatí i za emisní povolenky CO₂.

V dané hodině se spouštějí elektrárny postupně od nejlevnější k nejdražší, dokud jejich součet nepokryje poptávku. Cena clearingu v té hodině je rovna mezním nákladům posledního spuštěného zdroje — tzv. marginálního zdroje. Pokud je v hodině s vysokou poptávkou (zimní večer) potřeba spustit i paroplynovou elektrárnu, je cenou celé hodiny mezní náklad této plynové elektrárny — a všichni producenti (včetně jádra a OZE) za tu hodinu dostanou tuto cenu.

Praktické důsledky: cena plynu je nejdůležitější exogenní vstup pro evropský trh s elektřinou, protože v hodinách špičky určuje cenu. Rozvoj OZE zlevňuje elektřinu v hodinách dostatku slunce a větru, ale méně v hodinách špičky (kdy jsou OZE málo a marginálem pořád zůstává plyn). Jaderná a hnědouhelná elektrárna jsou v ČR „středním pásmem" — většinu hodin roku výrazně levnější než marginál, a proto jejich provozovatelé na spotovém trhu vydělávají.

Role OZE a polední propad ceny

S rozvojem solární a větrné energie v Evropě se na spotovém trhu rozjíždí známý vzor: v poledních hodinách slunných dnů spot cena prudce padá — někdy až do záporných hodnot. Důvod: solární elektrárny vyrábí maximum, poptávka v poledne není zrovna nejvyšší (lidé v práci, průmysl běží stabilně) a celkový součet výroby převyšuje poptávku. Trh hledá marginálního zdroje, ale tím je v tu chvíli fotovoltaika, která má nulové mezní náklady — cena tedy klesá k nule nebo i pod ni.

Záporné ceny vznikají v situaci, kdy provozovatelé OZE mají dotované výkupní ceny nebo zelené bonusy a vyplatí se jim vyrábět i při záporné tržní ceně (dostávají stále bonus). Navíc některé zdroje nelze rychle vypnout a znovu zapnout. Výsledek: v krajních hodinách několika dní v roce se na českém trhu obchoduje za negativní cenu. Pro domácnost se spotovým produktem to znamená, že v takovou hodinu si elektřinu lze vypnout a „dostat zaplaceno" — ovšem regulovaná část ceny (distribuce, POZE, daň, DPH) se kombinuje s negativní silovou, takže výsledek je obvykle „jen" velmi levná kWh, ne záporná konečná cena.

Denní profil spotové ceny

Typický den na spotovém trhu v ČR má jasně rozlišitelné pásma:

• 00:00 – 05:00 (noční útlum): nízká poptávka, běží jaderné a hnědouhelné bloky. Cena minima dne.
• 06:00 – 09:00 (ranní špička): prudký nárůst poptávky (domácnosti, průmysl, doprava). Cena roste o 40 – 80 %.
• 10:00 – 14:00 (polední propad): při slunném dni FVE stahuje cenu, při zataženém dni zůstává cena na úrovni ranní špičky.
• 17:00 – 21:00 (večerní špička): nejvyšší cena dne, zvlášť v zimě. V podvečer domácnosti vaří, svítí, topí.
• 22:00 – 23:59 (útlum): poptávka klesá, cena padá zpět.

Rozdíl mezi minimem a maximem během dne může být v ČR 200 – 500 % (tedy minimum 0,5 Kč/kWh, maximum 2,5 Kč/kWh silové složky). V hodinách extrémních jevů (vlna mrazu bez slunce, výpadek velkého zdroje) může cena na několik hodin vystřelit i přes 5 Kč/kWh silové složky. Detaily využití profilu cenami rozebírá článek o spotových cenách elektřiny.

Fixace a forwardové trhy

Dodavatel, který chce zákazníkům nabídnout fixní cenu, si silovou složku nakoupí dopředu na forwardovém trhu. Typické jsou kontrakty:

• Baseload — pásmový kontrakt na dodávku konstantního výkonu 24 h × 7 dní po celé zvolené období (měsíc, čtvrtletí, rok).
• Peak — špičkový kontrakt na dodávku jen v pracovní dny 8 – 20 h, kdy je vyšší poptávka a vyšší cena.
• Off-peak — mimošpičkový kontrakt na noc a víkendy.

Dodavatelé své portfolio skládají z kombinace kontraktů podle profilu svých zákazníků. Fixovanou cenu pro zákazníka tvoří vážený průměr cen kontraktů plus marže a poplatky. Čím dál dopředu dodavatel nakupuje, tím víc rizika nese (pokud trh mezitím klesne a konkurence nabídne levněji, bude dodavatel prodělat). Proto fixace jsou obvykle na 12 – 24 měsíců, ne dál.

Jak se burzovní cena propisuje do faktury

Mezi burzovní cenou silové elektřiny a cenou pro domácnost je několik vrstev: marže dodavatele, distribuční poplatek, POZE, daň z elektřiny, DPH. Pokud silová složka tvoří 40 – 55 % konečné ceny, pak 10% snížení burzovní ceny přinese domácnosti úsporu zhruba 4 – 5,5 % na faktuře. Reakce faktury na burzovní výkyvy je tedy tlumená, protože regulovaná a daňová část se nemění.

Druhé zpoždění: dodavatelé nakupují silovou složku dopředu, takže zákazníci s fixací necítí aktuální výkyvy burzy okamžitě, ale až po skončení fixace při uzavření nové smlouvy. Zpoždění propagace burzovních cen do fixních produktů je typicky 6 – 18 měsíců. Zákazník se spotovým produktem naopak cítí změny téměř okamžitě — každou hodinu dne.

Navazující stránky

• Spotové ceny elektřiny — denní ceny, pro koho je spot vhodný.
• Struktura ceny elektřiny — jak se silová složka z burzy dostává na fakturu.
• Cena elektřiny za kWh — konečné cenové rozsahy.
• Fotovoltaika pro rodinný dům — jak domácí FVE reaguje na burzovní ceny.